Výrobní proces polykrystalické solární panely ovlivňuje jejich ekologickou stopu několika způsoby, od získávání surovin až po spotřebu energie a tvorbu odpadu.
Surovina: Polykrystalické solární panely jsou vyrobeny z křemíku, který je hojný, ale vyžaduje vysoce energetický proces čištění. Křemík se musí zahřát na vysoké teploty, aby dosáhl čistoty potřebné pro výrobu solárních článků.
Energeticky náročný proces: Přestože výroba polykrystalických panelů spotřebuje o něco méně energie než monokrystalické panely, stále má významnou energetickou stopu. Spotřeba energie často závisí na energetickém mixu místa výroby, což má dopad na celkové emise uhlíku spojené s výrobou panelů.
Proces s nižším odpadem: Na rozdíl od monokrystalických panelů, které vyžadují krájení jednotlivých krystalů křemíku a vytváření odpadu, se polykrystalické panely vyrábějí roztavením více fragmentů křemíku dohromady. Tento proces vede k menšímu množství odpadu z křemíku. Potenciál recyklace: Při výrobě polykrystalických článků se generuje méně nevyužitelného křemíku a zlepšení efektivity výroby znamená, že odpad lze někdy recyklovat zpět na nové panely nebo jiné aplikace.
Spotřeba vody: Fáze čištění a řezání vyžadují značné množství vody, která může zatěžovat zdroje, zejména pokud se vyrábí v oblastech, kde je problémem nedostatek vody.
Chemikálie a toxiny: Tento proces často zahrnuje chemikálie pro čištění a ošetření křemíkových plátků, včetně kyseliny fluorovodíkové, která může představovat nebezpečí pro životní prostředí, pokud se s nimi nezachází zodpovědně. Řádné nakládání s odpady a jejich likvidace jsou zásadní pro zabránění úniku toxických látek do okolních ekosystémů.
Doba energetické návratnosti: Navzdory počáteční uhlíkové stopě z výroby mají polykrystalické solární panely relativně krátkou dobu energetické návratnosti – často jen 1-3 roky. To znamená, že panel bude generovat ekvivalent energie použité při jeho výrobě za několik let, poté poskytuje čistou energii se sníženým celkovým dopadem na životní prostředí.
Nižší emise po celou dobu životnosti: Polykrystalické panely během své životnosti výrazně snižují emise uhlíku ve srovnání s fosilními palivy, čímž kompenzují emise vznikající při výrobě a přinášejí čistý přínos pro životní prostředí.
Zatímco polykrystalické solární panely mají prvotní dopad na životní prostředí kvůli spotřebě energie, manipulaci s chemikáliemi a spotřebě zdrojů, jejich výrobní metody jsou obecně efektivnější z hlediska zdrojů než monokrystalické panely. Během své provozní životnosti nabízejí pozitivní dopad na životní prostředí díky výrobě obnovitelné energie a relativně nízkému odpadu materiálu, ačkoli zlepšení v recyklaci by mohlo dále zlepšit jejich udržitelnost.
